Obsah
Co je to odpad?
Za odpad je považována jakákoli věc, které se člověk zbavuje nebo má úmysl či povinnost se jí zbavit. Odpady vznikají při všech lidských činnostech, například ve výrobě, průmyslu, zemědělství, ale také při běžném životě. Stejně jako je rozsáhlá škála lidských činností, je také mnoho různých druhů odpadů. Od takových, které se v přírodních podmínkách samy rozloží až po takové, které mohou významně poškodit zdraví lidí a zvířat nebo nenávratně zničit životní prostředí. Proto, aby k tomu nedocházelo, byl vymyšlen systém odpadového hospodářství, který zahrnuje všechny činnosti od předcházení vzniku odpadu po jeho konečné odstranění.
Komunální odpad
Komunální odpad je nejčastějším druhem odpadu, se kterým se setkáme. Je to tím, že jej vytváříme my sami – domácnosti, občané, spotřebitelé. Vznik komunálních odpadů tedy není třeba nijak složitě popisovat. Je spojen s naším každodenním chováním a spotřebou. Jeho objem a složení závisí na tom, jak velkou máme spotřebu, jaké výrobky nakupujeme, jak bývají baleny a především na naší ekonomické situaci a celkové úrovni společnosti.
Proč je všude tolik odpadů? Za jejich hromaděním stojí zejména celkový růst spotřeby. V dnešní společnosti jsme si zvykli více a častěji nakupovat věci nové, a ty, které by nám nebo někomu jinému mohly ještě sloužit, jednoduše vyhazovat. Složitost výrobků vyžaduje často i složitou a nákladnou opravu. V mnoha případech dokonce sami výrobci konstruují své výrobky tak, aby se jejich případná (i drobná) oprava nevyplatila a lidé byli nuceni koupit si výrobek nový a starý vyhodit. S každým novým výrobkem navíc vzniká spousta odpadu z obalů. Taktéž potraviny nakupujeme přes míru. Někdy je ani nestačíme zkonzumovat a tak zbytečně končí v popelnicích. Právem je proto dnešní společnost nazývána společností konzumní a tato doba věkem hyperkonzumu.
Produkce komunálního odpadu
Komunální odpad se podílí na celkové produkci odpadů v ČR asi 17 %. Možná si řeknete, že je to docela malý podíl, vždyť třeba takového odpadu ze staveb a demolic se vyprodukuje mnohem více (cca 50–58 % z celkové produkce odpadů). Ale je třeba si uvědomit, že komunální odpad se týká každého z nás a produkujeme ho denně. Produkce komunálního odpadu v ČR se v posledních 5 letech pravidelně pohybuje nad 5 mil. t – to znamená, že v průměru každý z nás (včetně kojenců) za jeden rok vyhodíme necelých 500 kg, tj. téměř půl tuny odpadů. Dovedete si to představit? Třeba takové běžné osobní auto váží něco mezi 1000–1500 kg.
Co všechno můžeme v komunálním odpadu najít? Protože jde hlavně o odpady z domácností, objevují se v kontejnerech a popelnicích zbytky jídla, papír, plasty, sklo, textil, kovy a obalový materiál. Spousta těchto materiálů je ale znovu použitelná (recyklovatelná). Proto byl zaveden sběr a třídění odpadu. Dnes už je normální třídit, ale představte si, že ještě před takovými 15 lety končil veškerý odpad v jedné a té samé popelnici a byl odvážen na skládku.
Pro úplnost je dobré připomenout, že komunální odpad není to samé, co odpad směsný. Směsný odpad je součástí komunálního a tvoří jej nevytříditelné složky komunálního odpadu, tedy takový odpad, který není možné vhodit do barevných kontejnerů na tříděný odpad.
Struktura komunálního odpadu
Struktura komunálních odpadů je výrazně ovlivněna strukturou osídlení a místem, ve kterém je produkován. Záleží tedy na tom, ve kterém místě lidé bydlí a jací jsou. Největší rozdíly lze nalézt mezi městskými sídlišti osídlenými různými generacemi obyvatelstva, zejména mladými rodinami s malými dětmi a vesnicemi s převažující stárnoucí populací. V odpadech z městských sídlišť nalezneme velké zastoupení biologicky rozložitelných odpadů – zejména kuchyňských zbytků, a velké zastoupení plastových obalů. V odpadech z vesnic naopak biologicky rozložitelné odpady téměř nejsou, lidé je totiž téměř automaticky kompostují. Je zde ale zase vysoký podíl popelů z vytápění uhlím a dřevem. Odlišností by se dalo najít více. Shodně však tvoří největší podíl odpadu ostatní nevyužitelné odpady (odpady, které se už dále nedají vytřídit, nebo jsou znečištěny ostatními složkami odpadu) – tzv. směsný komunální odpad, dále papír, plasty a další.
Orientační struktura komunálního odpadu v Horním Slavkově
Hierarchie nakládání s odpady
Toto slovní spojení určuje posloupnost či uspořádání jednotlivých přístupů v nakládání s odpady a jejich pozici na stupnici hodnot. Dle této posloupnosti bychom měli nejdříve učinit vše pro to, abychom vzniku odpadu zcela předešli. Někde to lze celkem snadno, je však třeba přemýšlet a jít na to chytře a s rozumem. Jak? Třeba odpovědným spotřebitelským chováním.
Když už odpad vznikne, měli bychom vědět něco o možnostech jeho materiálového využití – tedy takového využití, kdy se z odpadu stane surovina pro další výrobu (například z lepenkových krabic může vzniknout sešit na poznámky). Není-li materiálové využití odpadů možné, je vhodnější takový odpad (umožňují-li to jeho vlastnosti) energeticky využít ve spalovnách, např. pro výrobu tepla.
Když vlastnosti odpadu, technologie či omezená kapacita spaloven nebo i velká vzdálenost zabraňují tomu, že odpad není možné využít, dostáváme se na poslední stupeň pyramidy, tedy k odstranění odpadu. Je třeba říci, že takový přístup k nakládání s odpady je nejméně žádoucí. V ČR je bohužel nejčastějším způsobem nakládání s odpady právě jeho odstranění, kdy většina odpadu mizí na skládkách.