Legislativa
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) označované též jako GDPR (General Data Protection Regulation), představuje právní rámec ochrany osobních údajů platný na celém území Evropské unie. Účinnosti nabývá dnem 25. května 2018.
Nařízení se dotkne všech subjektů zpracovávajících osobní údaje, a to napříč odvětvími. Nahrazuje předchozí právní úpravu - Směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. GDPR tedy nepřináší revoluční změny v problematice ochrany osobních údajů. Subjekty, které v současné době naplňují zákon č. 110/2019 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, a v případě orgánů veřejné moci též zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, již velmi pravděpodobně splňují i podstatu GDPR.
Novinkou, kterou GDPR přináší, je například právo subjektu údajů na přenositelnost osobních údajů nebo zavedení institutu pověřence pro ochranu osobních údajů. GDPR klade systematicky důraz na vymahatelnost práv osob a povinností správců (odpovědných za zpracování). Obsahuje nová pravidla pro zvláštní kategorie údajů a zpracování a současně vyžaduje od správců a zpracovatelů aktivnější přístup, zejména se jedná o to, že před zahájením nového zpracování je třeba posoudit vliv jednotlivých zpracování na ochranu osobních údajů a zvolit vhodné nástroje ochrany údajů. Klíčem k nastavování povinností pro správce je rizikovost, která je dovozována z rozsahu zpracování, zpracovávaných osobních údajů a používaných technologií.
Obecné nařízení o ochraně osobních údajů je přímo použitelné, tedy má přímé účinky na území České republiky a nemusí být do českého právního řádu převedeno zákonem.
