Obsah
VÝZNAM HISTORICKÝCH HORNICKÝCH KANÁLŮ PRO VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ, PŘÍRODU A TURISTIKU NA PŘÍKLADU MĚST HORNÍ SLAVKOV A EHRENFRIEDERSDORF
Z důvodu nedostatku vody v přírodním koupališti Puleček se město Horní Slavkov snaží o obnovu toku Puškařovská stoka a přítoku do horní části rybníka Puleček, Stříbrného potoka. Za tímto účelem se podařilo najít dotační titul a společného partnera, kterým je město Ehrenfriedersdorf a společně byla podána žádost o dotaci. Město Ehrenfriedersdorf má velmi podobnou historii jako Horní Slavkov. Zároveň se zde nachází funkční vodní kanál podobný Puškařovské stoce. Partneři z Ehrenfriedersdorfu budou předávat Hornoslavkovákům své zkušenosti a společně napomůžeme obnově vodního hospodářství v okolí Horního Slavkova.
Workshop týkající se vodního hospodářství a hornictví v Horním Slavkově a Ehrenfriedersdorfu
Přednášky z Workshopu ke stažení zde. (WinRAR archiv)
PROJEKT OBNOVY PUŠKAŘOVSKÉ STOKY
Představovaný projekt vznikl z potřeby města Horní Slavkov komplexním způsobem zajistit dostatečné množství vody pro potřeby obce nutné pro hospodaření v obecních vodních nádržích. Postupem času se ukázalo, že bez využití stávajících hornických vodních děl tento stav nelze řešit.
Rekonstrukce Puškařovské stoky a úprava koryta Stříbrného potoka zajistí v budoucnu dostatečný průtok vody korytem Stříbrného potoka a tím i saturaci potřeb vodních zdrojů pro obecní potřeby.
Protože Puškařovská stoka není přirozená vodoteč, ale umělý kanál, vybudovaný našimi předky v 16-tém století, chápeme tuto vodoteč nejen jako zdroj vody, ale zároveň jako kulturní dědictví (historickou památku) s nezanedbatelným vlivem na přírodní bohatství, zejména na biodiverzitu, ale také objekt s velkým turistickým potenciálem.
Zároveň tímto projektem bude podpořena oboustranná dlouhodobá spolupráce a setkávání představitelů a občanů měst Horní Slavkov a Ehrenfriedersdorf, které mají společnou hornickou historii.
Město Horní Slavkov vzniklo na základech hornických osad ve 14. st. a největší rozmach díky bohatým zdrojům surovin (cín, wolfram, stříbro, měď, zinek, olovo, uran ad.) zaznamenalo v 16. st., kdy patřilo k největším producentům cínu na světě a tím také k nejvýznamnějším horním městům Českého království.
Město Ehrenfriedersdorf se svou 750-ti letou historií hornictví se řadí mezi tradiční hornická města Krušnohoří, kde se nachází nejstarší cínový důl v Německu, který je rekonstruován a v současnosti slouží k prohlídkám.
Hlavní náplní projektu je uspořádat setkání českých a německých odborníků formou dvoudenního Workshopu na téma povrchová vodní díla a jejich význam pro vodní hospodářství z pohledu historiků hornictví, hydrogeologů, vodohospodářů a ekologů včetně terénní praktické ukázky rekonstruovaného vodního díla na území Ehrenfriedersdorfu v celkovém počtu cca 100 účastníků. Cílem společného setkání na Workshopu je deskripce významu historických hornických vodních děl pro krajinu, vodní hospodářství, přírodu i turistiku a využití teoretických znalostí a praktických zkušeností německých odborníků pro budoucí realizaci rekonstrukce Puškařovské stoky a tím posílit českou i přeshraniční turistiku na území Horního Slavkova. Cílovou skupinou projektu je odborná i laická veřejnost z oblasti hornictví, vodního hospodářství, hydrogeologie či ekologie; dále dotčené instituce z uvedených oblastí, které písemně oslovíme a také široká veřejnost, která se o Workshopu dozví z propagačních materiálů a díky výstupu, kterým bude dvoujazyčný sborník s diskutovanými tématy pro podporu turistiky na českém i německém území.
POPIS ŘEŠENÝCH LOKALIT
Povodí Stříbrného potoka (ČHDP 1-13-01-137) se nachází západně od obce Horní Slavkov.
Ohraničeno je z jedné strany povodím Komářího potoka (Čistého potoka), do kterého je Stříbrný potok zaústěn. Z druhé strany je ohraničeno povodím Dlouhé stoky, do které se vlévá Komáří potok. Na ploše povodí Stříbrného potoka, která činí 8,398 km2, se nachází i současná trasa Puškařovské stoky (včetně Jáchymovské stoky) v celé své délce od Nového rybníka až po zaústění do Stříbrného potoka nad horní vodní nádrží Puleček.
PUŠKAŘOVSKÁ STOKA
Puškařovská stoka vytéká z Nového rybníka, který se nachází pod Komářím vrchem a který je napájen bezejmenným pravostranným přítokem od vrchu Špičák. Nový rybník má zemní hráz, na jejíž koruně vede zpevněná komunikace. Nádrž je opatřena betonovým otevřeným požerákem předsunutým do zátopy. Těleso požeráku, které bylo na základě projektové dokumentace „Horní Slavkov – zásobení rybníků vodou“ z roku 1966 rekonstruováno, je ve velmi špatném technickém stavu. Na nádrži nelze manipulovat s průtoky. Spodní výpusť prochází pod tělesem hráze pomocí betonového potrubí pravděpodobně DN 300. Nádrž je zabezpečena proti velkým průtokům bočním bezpečnostním přelivem (zatravněným průlehem), který je zaústěn do Komářího potoka. Veškeré činnosti na vodní nádrži by měly být prováděny dle platného manipulačního a provozního řádu.
V současné době má Puškařovská stoka z důvodu špatného stavu požeráku a tedy i špatné manipulace na nádrži nepatrný přítok z Nového rybníka. Puškařovská stoka byla však dříve dotována především vodami z Komářího potoka. Kamenný rozdělovací a odběrný objekt na potoce je však v současné době nefunkční. Dno koryta toku je značně pokryto železitými nánosy.
Nad rozdělovacím objektem na Komářím potoce se nachází Komáří rybník, který má zemní hráz porostlou vzrostlými jehličnany, na jejíž koruně vede pěšina. V rámci terénního průzkumu nebyla zjištěna žádná spodní výpusť. Vodní nádrž je opatřena pouze dvěma přelivy v levém i pravém zavázání hráze. Odpadní koryta od přelivů jsou stabilizována mohutnými kamennými zdmi. Voda z nádrže odtéká pouze pravým přelivem, který je tedy pravděpodobně situován na nižší kótě, a jehož odpad, původně stabilizovaný kamennými zdmi, se postupně mění na balvanitou kaskádu. Veškeré činnosti na vodní nádrži by měly být prováděny dle platného manipulačního a provozního řádu.
Trasa Puškařovské stoky vede z počátku severním směrem hustými smrkovými lesy a pak se stáčí prudce k jihovýchodu až k východu směrem k Hornímu Slavkovu a Krásnu. Zemní koryto je až ke křížení se Stříbrným potokem (úsek dlouhý cca 2,7 km) zřetelné s pravým břehem v rostlém terénu a s levým břehem tvořeným uměle vybudovanou hrází. Na krátkých úsecích je narušené zemní koryto provizorně opevněné zbytky gumových dopravních pasů či stabilizováno betonovým blokem. Místy bylo nalezeno opevnění kamennými balvany v patě svahů. Stoka není dlouhodobě udržována a postupně se po trase toku zazemňuje. Dle sdělení zástupců Loketských městských lesů, s. r. o. dochází v některých úsecích k průsakům z důvodu netěsnosti levobřežní hráze koryta. Křížení s lesními cestami (2x) po trase stoky je řešeno polorozpadlým propustkem či dřevěným roštem (brodem).
Cca po 500 – 700 m pod Novým rybníkem se voda za normální klimatické situace z koryta vytrácí. Za vydatnějších dešťů teče voda ve stoce až ke křížení se Stříbrným potokem, do kterého své vody svádí.
Dále po toku za křížením se Stříbrným potokem je koryto stoky stále více zarostlé nálety a břehy jsou místy narušené kořenovým systémem vzrostlých stromů. Koryto stoky se postupně ztrácí, přechází v terénní vlnu, až ve svém východním cípu vymizí zcela a lze na něj narazit jen občas (nárazově). Po cca 800 m od křížení se Stříbrným potokem překračuje stoka lesní cestu.
V místě již nebyl nalezen žádný propustek. Podél komunikace se však nachází funkční příkop stabilizovaný polovegetačními tvárnicemi a opatřený cestními propustky (nejčastěji DN 600 beton).
Za cestou je koryto Puškařovské stoky představováno průlehem (terénní vlnou) až k okraji lesa (cca 430 m), kde se zcela ztrácí (cca 330 m). Nově lze na koryto místy narazit až za ohybem trasy k severu podél bývalého rybníka Ebmeth jako na tzv. Jáchymovskou stoku, vybudovanou v 60-tých letech minulého století (PD „Propojovací stoka – Puškařovská stoka – rybníky“). Zde lze také pozorovat nepatrný přítok z rybníka Pískoviště z prostoru tzv. Bažiny v k.ú. Krásno, který se však za normální klimatické situace z koryta toku také po cca 100 m vytrácí. Celá část Puškařovské stoky zvaná Jáchymovská až po zaústění do Stříbrného potoka (úsek dlouhý cca 1,8 km) je pravděpodobně velmi ovlivněna důlními šachtami 8, 11, 15 a Pichtovou štolou. Již krátce po její realizaci byly konstatovány vysoké ztráty vody průsakem.
V současné době lze na koryto Jáchymovské stoky narazit jen místy. Někde je zřetelnější, jinde ho lze pouze předvídat. Stoka na dvou místech kříží lesní cestu (naučnou stezku Uranová Golgota). V místě prvního křížení se nenachází propustek, koryto neznatelné. V místě druhého křížení s cestou kousek nad horní nádrží Puleček se nachází zchátralý, zanesený propustek (vyzděná čela).
Celková délky Puškařovské stoky tak, jak je zakreslena v současných mapách činí asi 6 km, z toho Jáchymovská stoka dosahuje délky 1,8 km.
STŘÍBRNÝ POTOK
Počátek zájmového úseku Stříbrného potoka je dán jeho pramenem, který se nachází v mokřadu mezi vrcholy Malý Špičák a Špičák. Úsek je ukončen nad vodními nádržemi Puleček.
Délka řešeného úseku je 2,8 km. Většinu své trasy vede severně, popř. severovýchodně směrem k obci Horní Slavkov lesním porostem.
V celé horní části zájmového úseku Stříbrného potoka až po rybníky na Sedmičce je tok přírodního charakteru, v kterém teče voda. Zemní koryto mění směr, sklon i morfologii.
Mokřadní úsek, cca 750 m dlouhý, je ohraničen zpevněnou komunikací, kterou tok překonává betonovým propustkem DN 800. Pod cestou se nachází křížení s Puškařovskou stokou, která směřuje ze západu na východ. Pod křížením tok protéká velmi hustým lesnatým porostem, na jehož konci se nachází lesní pěšina, kterou tok překonává opět betonovým propustkem DN 800.
Dále tok pokračuje lesním porostem až k nádržím na Sedmičce. Úsek toku od lesní komunikace po nádrže na Sedmičce je dlouhý 680 m.
Obě dvě vodní nádrže na Sedmičce mají zemní hráz, po jejíž koruně vede lesní cesta. Spodní nádrž má návodní líc hráze opevněný kamenným balvanitým pohozem. Nádrže jsou opatřeny ocelovým uzavřeným požerákem předsunutým do zátopy s lávkou ke koruně hráze.
Tělesa požeráků jsou zkorodována. Spodní výpustě procházejí pod tělesem hráze pomocí betonového potrubí pravděpodobně DN 300. Horní nádrž je zabezpečena proti velkým průtokům bočním betonovým bezpečnostním přelivem se skluzem a vývarem. Odpadní koryto je neudržované a svádí případné zvýšené průtoky až pod spodní nádrž. Odlehčovací rameno od bezpečnostního přelivu kříží lesní cesta k chatové osadě betonovým propustkem DN 1100. Dle dlouhodobějšího pozorování bilance přítoků a odtoků do a z nádrží, jsou dna rybníků v dobrém stavu a voda se pravděpodobně z nádrží neztrácí. Veškeré činnosti na vodních nádržích, by měly být prováděny s ohledem na průtok vody ve Stříbrném potoce a s ohledem na zajištění dostatečné hladiny ve vodních nádržích Puleček. Činnosti na nádržích by měly být prováděny v souladu s platným manipulačním a provozním řádem.
Odpadní potrubí od požeráku spodního rybníku na Sedmičce pokračuje dále otevřeným zemním korytem, které po cca 80 m kříží lesní cestu betonovým propustkem (2x DN 800). Objekt je ve špatném stavu, je zanesený a zcela chybí návodní čelo propustku.
Spodní část zájmového úseku Stříbrného potoka mezi rybníky na Sedmičce a rybníky Puleček je z velké části upravená. Regulace byla provedena podle projektové dokumentace „Horní Slavkov – zásobení rybníků vodou“ z roku 1966. Ve třech úsecích dlouhých 75 m, 90 m a 127 m došlo k opevnění koryta kamennou dlažbou uloženou na jílové těsnění a v dalším úseku byly vybudovány betonové stupně. Celková délka regulované část mezi vodními nádržemi na Sedmičce a Puleček je dlouhá asi 450 m.
V současné době je koryto toku v terénu zřetelně zaříznuté, lichoběžníkového profilu, opevněné místy narušenou kamennou dlažbou nebo kamennou rovnaninou či pohozem. Asi po 300 m pod propustkem se nachází úsek dlouhý cca 150 m, kde jsou v toce umístěny 4 dřevěné stupně z kulatiny a 5 betonových stupňů. Některé z nich dosahují převýšení až cca 1m a jsou doplněny vývarem. Objekty jsou ve velmi špatném stavu. Betonové stupně jsou většinou podemleté a polorozpadlé.
Navazující úsek dlouhý cca 630 m je již přírodnějšího charakteru. Koryto je sice stále opevněno, ale povětšinou jen kamennou rovnaninou či pohozem ve dně. Za normální klimatické situace se voda z koryta ztrácí cca 100 m pod cestním propustkem.
Odpovídá to umístění dnes nefunkčním důlním šachtám (nejbližší 7, 15 a Pichtova štola), které jsou v podzemí různě propojené, a dá se tak předpokládat, že zde voda díky tomu uniká do podzemí. Asi 100 nad horní nádrží Puleček se nachází rozdělovací objekt, který by měl za zvýšených průtoků část vody ze Stříbrného potoka odvádět do odlehčovacího ramene vedoucího podél nádrže až k jejímu bezpečnostnímu přelivu. Rozdělovací objekt je neodborně proveden a celkově je ve špatném stavu. Koryto přivádějící vodu do nádrže je zemní, neudržované a zarostlé. V trase se nacházejí dva menší kamenné stupně. Při terénní pochůzce za deštivého počasí byl průtok vody v korytě pozorován až do těchto míst.
Vodní nádrže Puleček byly vybudovány v 60-tých letech na základě projektové dokumentace „Propojovací stoka – Puškařovská stoka – rybníky“ z roku 1962. Jelikož dokumentace neobsahovala potřebné průzkumy, byly zemní hráze špatně založeny a zrealizovány z nevhodných zemin. Již krátce po dokončení stavby byly konstatovány průsaky v podhrází. Z tohoto důvodu byla vypracována v roce 1969 projektová dokumentace „Horní Slavkov – oprava rybníků pod šachtou č. 11“, která tělesa hrází sanovala štětovou stěnou a jílovou vrstvou (3x3 m) v předhrází.
Horní vodní nádrž Puleček má zemní hráz, na jejíž koruně vede asfaltová komunikace. Návodní líc hráze je opevněn kamennou rovnaninou. Nádrž je opatřena polouzavřeným betonovým požerákem s česlemi a dvojitou zajílovanou dlužovou stěnou a odpadním potrubím DN 300. Objekt je zapuštěn do návodního líce hráze. Přívodní potrubí spodní výpusti nebylo na návodní straně nalezeno. Dle pozorování technika správce vodní nádrže (Město Horní Slavkov) je pravděpodobné, že přívodní potrubí není v pořádku a v místě jeho uložení může docházet k únikům vody. U paty vzdušného líce byl nalezen cca 2 m dlouhý otevřený úsek obdélníkového půdorysu odpadního koryta od požeráku. Úsek otevřeného koryta je stabilizován betonovými deskami. Dále je tok v délce cca 60 m zatrubněn (DN 300 beton) až skoro k zátopě spodní nádrže Puleček, kde je zaústěn do odpadního koryta od bezpečnostního přelivu. Horní nádrž Puleček je zabezpečena proti velkým průtokům bočním betonovým kašnovým bezpečnostním přelivem s odpadním korytem, který kříží komunikaci v levostranném zavázání hráze propustkem tvořeným třemi betonovými troubami DN 1200. Kašna je zanesena sedimenty a kamením. Těsně nad zátopou spodní nádrže je pravděpodobně z důvodu umožnění přechodu přes koryto odpad překryt prolomeným betonovým panelem. Veškeré činnosti na vodní nádrži, by se měly řídit platným manipulačním a provozním řádem.
Dolní nádrž Puleček má zemní hráz, na jejíž koruně vede zatravněná cesta. Nádrž je po nedávné částečné rekonstrukci, kdy bylo vyměněno odpadní potrubí od spodní výpusti a zátopa byla odbahněna. Návodní líc hráze je opevněn kamennou rovnaninou. Nádrž je opatřena polouzavřeným betonovým požerákem s česlemi a pravděpodobně také dvojitou zajílovanou dlužovou stěnou a odpadním potrubím DN 500. V době terénního průzkumu byla nádrž napuštěna a nebylo proto možno nahlédnout do objektu, který je zapuštěn do návodního líce a lávkou spojen s korunou hráze. Nádrž je zabezpečena proti velkým průtokům bočním betonovým kašnovým bezpečnostním přelivem s odpadním korytem, který kříží komunikaci v levostranném zavázání hráze propustkem tvořeným třemi betonovými troubami DN 1200. Veškeré činnosti na vodní nádrži, by se měly řídit platným manipulačním a provozním řádem.