Zásady pro drobnochovatele drůbeže:
- ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně žijícím ptactvem,
- v chovech, kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu, přijmout opatření, která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky,
- krmivo a vodu umístit uvnitř budovy, v krajním případě pod přístřeškem,
- pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách, kde jsou i volně žijící vodní ptáci,
- pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží, ke kterým mají přístup volně žijící ptáci
- venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě, ploty, zábrany),
- pokud je to možné a vhodné využít plašičů, např. siluetu nebo maketu dravce,
- zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků,
- oznámit zvýšený úhyn, onemocnění nebo změnu chování ptáků veterináři,
- nekrmit zvířata masem uhynulých ptáků.
Jak chránit zvířata?
Drůbež je třeba držet uzavřenou ve stájích a chránit ji před kontakty s volně žijícím ptactvem (zasíťování oken, větracích otvorů a zamezení vstupu volně žijícího ptactva do hal).
Slepice, kohouty a krůty nedržet společně s vodní drůbeží. Dodržovat nejpřísnější pravidla hygieny.
U chovů, které jsou prováděné ve výběhu, především u chovů vodní drůbeže (husy, kachny, divoké kachny), zamezit styku drůbeže s tažnými volně žijícími ptáky výstavbou zastřešených venkovních voliér a zasíťováním výběhů. V tomto období výrazně doporučujeme chovatelům drůbeže, která má přístup do venkovních výběhů, tam kde je to technicky a provozně možné, umístění zvířat uvnitř budovy.
Velmi důležité je zamezit přístupu volně žijících ptáků ke krmení a napájecí vodě podáváním vody a krmiva drůbeži uvnitř zařízení, hal nebo pod přístřešky. Dále je pak vhodné chovat vodní drůbež oddělené od hrabavé drůbeže a ptáků chovaných v zajetí.
Při podezření z nákazy desinfikovat veškeré materiály, které jsou vyneseny ze stájí nebo je ve stájích nechat.